POMÁHÁME
Máme votevřená srdce...
Ahoj Votvíráci,
možná pár z vás se s tím už ve svém okolí setkalo. Stačí drobná nepozornost, zbrklost a nebo vyhecování od kámošů a může to kompletně překopat váš život.
Jsou i případy, kdy se něco může pokazit třeba i během porodu a to pak s takovým fyzickým nebo psychickým znevýhodněním člověk musí bojovat od narození. No, spíš jeho rodiče. Asi si umíte představit (spíš ti o něco starší, zkušenější a nebo i ti mladší, co jsou pozorní a vnímaví), jakej finanční i energickej výdej stojí průměrnej zdravej prcek. Teď si k tomu přičtěte obrovské nečekané starosti, beznaděj a další hromadu finančních výdajů.
Tímhle si prošli rodiče 6tiletého Tadeáše, sympaťáka s veselou energií v očích. Narodil se ve 26. týdnu s velkými porodními komplikacemi císařským řezem, kde druhý den došlo ke krvácení do plic a poté ke krvácení do hlavičky. "Bylo nám oznámeno, že Tadeášek bude těžce postižený. S manželem nám stačily přímé pohledy, stisknutí rukou, a my věděli, že musíme s Tadeáškem bojovat a přivézt ho domů," popisuje Tadeášův příběh jeho maminka.
Tadeášova diagnóza: dětská mozková obrna, obstrukční hydrocefalu a spastická diparesa s pravostrannou převahou na HK. První rok podstoupil 11 chirurgických zákroků hlavičky. Má slabé nožičky a pravou ručičku. Jeho chůze, stabilita a rovnováha je velice problematická, a proto potřebuje stálý dohled. Neběhá, neskáče, schody nevyjde, pravou ručičkou jen stěží něco udrží. Je však velmi energický a vše přijímá s velkou radostí. Umí se smát, naslouchá a nejraději poslouchá příběhy ze života. Nejraději by stále něco pracoval,ale bohužel… Rodiče i celá rodina se snaží Tadeáše podporovat ze všech sil. Pomáhá mu každodenní cvičení, vodní vířivka, hipoterapie a kontakt s lidmi. K tomu 3x do roka jezdí do Neurorehabilitační kliniky AXON, která se zabývá intenzivními terapiemi hlavně dětským pacientům s DMO, pacientům po cévní mozkové příhodě, nádorech mozku, traumatech hlavy, úrazech páteře či s jinými onemocněními, která vznikají na úrovni centrální nervové soustavy.
Jen tyto 3 návštěvy za rok Tadeášovy rodiče vyjdou přes 220 tisíc.
Tadeáš je ale od narození statečnej, usměvavej, plnej radosti a energie, jako by věděl, co vybojoval a o co bojuje. Ale taky je fajn, že se narodil do správných rukou...
Víme, že fanoušci Votvíráku mají svá srdce "v"otevřený, že si ostatních všímáte a pomáháte. I na festivalu jste ohleduplní, třeba minulý rok nás potěšilo, když jsme viděli velice "unavenýho" návštěvníka, který ležel na zemi na festivalu a každou chvilku ho kontroloval jiný kolemjdoucí, jestli je v pořádku ;-)
Proto jsme se letos rozhodli, že podpoříme Neurorehabilitační kliniku AXON. Hlavní akce bude na festivalu (brzy prozradíme víc), ale už teď můžeme pomoci.
Klinika AXON zřídila Nadační fond AXON, který shromažďuje příspěvky určené na terapie pacientů kliniky AXON. Aby i Tadeášovy rodiče nemuseli hradit tak vysoké výdaje za terapii úplně sami.
Číslo transparentního účtu je 2601572011/2010
Další informace zde: http://www.neuroaxon.cz/nadacni-fond/
Budeme rádi, když se do podpory jakkoliv zapojíte. I sebemenší částka něco znamená. Každý sdílení, like..
team festivalu Votvírák
3. 4. 2019
Ahoj všem!
Konečně vám můžu prozradit, že letošní novinka - vratné kelímky - bude mít trochu hlubší smysl než jen ten, že se zbavíme poházených kelímků po areálu.
Každým vratným kelímkem budete moct podpořit Nadační fond AXON. Ten finančně podporuje pacienty kliniky AXON, která se zabývá intenzivními terapiemi hlavně dětským pacientům s DMO, pacientům po cévní mozkové příhodě, nádorech mozku, traumatech hlavy, úrazech páteře či s jinými onemocněními, která vznikají na úrovni centrální nervové soustavy.
Až půjdete vrátit svůj kelímek a nebo nějaký najdete poházený na zemi, tak místo toho, že si za něj budete chtít nechat vrátit zálohu, tak ho můžete přinést na sběrné místo AXON hned u vstupu do areálu festivalu (vyznačené na mapce). Nadačnímu fondu tak věnujete vratnou zálohu 50 Kč. Klinika AXON bude mít v areálu i svůj stánek, tak se tam zastavte. Zjistěte, čím vším se zabývají, čím pomáhají, ať víte, proč si právě oni naši podporu zaslouží.
Na jaře jsme Vás seznámili se sympaťákem Tadeášem, který má v sobě tolik energie a chuti do života i přes to všechno, co mu život nachystal. Není ale rozhodně sám, další koho bychom Vám rádi představili, je 9 letá Hanička.
team festivalu Votvírák
5. 6. 2019
Ahoj,
jmenuji se Hanička, je mi 9 a slovy mé babičky jsem milé usměvavé děvčátko. Narodila jsem se ve 33. týdnu s komplikovanou dětskou mozkovou obrnou. Jsem prvorozenou dcerou a mám sourozence brášky – Míša 7 let, dvojčata Pavla a Martina 5 let. Po narození jsme se s maminkou a tatínkem odstěhovali na Slovensko (tatínkovo rodné místo) do Spišské Bystré u Popradu. Maminka tam se mnou nemohla cvičit Vojtovu metodu (tatínek nadával, že mě týrá) a ani se nám tam dobře nevedlo, proto se maminka snažila se mnou vrátit zpátky, ale tatínek nechtěl ani slyšet. V dubnu roku 2011 za mnou přijela babička s jejím přítelem a tetou na návštěvu a po domluvě s mojí maminkou si mě babička odvezla domů do Čech. Po delší době se mamince povedlo vrátit se zpátky za mnou domů, ale to už čekala Míšu – brášku. Vzhledem k těmto skutečnostem se babička rozhodla pomoci jak mé mamince, tak mně. Já jsem už byla skoro roční miminko, avšak stále ležící.
Tak se stalo, že se vrátil i tatínek a žili jsme spolu a relativně v pohodě. Já jsem bydlela chvíli s maminkou a chvíli s babičkou. V té době babička ještě chodila do práce, ale začala se mnou chodit po doktorech a rehabilitacích a cvičila Vojtovu metodu. Péče o mě byla velmi náročná, moji rodiče to moc nezvládali, a tak se rodiče domluvili, že mě svěří úředně do péče babičce a oni za mnou budou přicházet. Dnes se navštěvujeme všichni a žijeme jako velká rodina.
Miluju vodu, ráda se koupu a plavu, často s babičkou cestujeme a poznáváme nové lidi. Maluju, sleduji kreslené pohádky, ráda tancuju a poslouchám písničky. Pokud počasí dovolí, chodíme na chodítku i do školy a jezdíme na tříkolce. Snažím se jíst sama, k pití používám hrnek, preferuji k jídlu ryby a kuře, jiné maso nechci. Miluju špagety a těstoviny jako takové.
Babička: „Hanička je spokojená a usměvavá holčička, která si ráda hraje, učí se novým věcem, ráda chodí do školy, má ráda společnost sourozenců a děti od mé druhé dcery. V rodině máme i s Haničkou sedm dětí (mých vnoučat). Hanička tím má velkou motivaci k dalším pokrokům ke svému životu. Ráda bývá venku na procházkách i celé hodiny. Venku se lépe pohybuje a je nejspokojenější.
Třikrát do roka jezdíme na Neurorehabilitační kliniku Axon na čtyři týdny. Pokud by nebyly nadace a jiní dárci, kterým jsme velmi vděčni, nemohla by tyto rehabilitace Hanička absolvovat. Přitom jí hodně pomáhají právě fyzio a ergoterapie! Také jezdíme na logopedii do Prahy. Tu máme i v naší škole v Duchcově. Zde se Haničku snaží rozmluvit, umí totiž jen pár slovíček. Ve škole je spokojená, protože se jí maximálně věnují.
Díky rehabilitacím se Hanička stále zlepšuje a zdokonaluje. Vidět její pokroky je naší velkou motivací dále rehabilitovat a posouvat se tak dál.“
HANIČKA HARHOVSKÁ
https://www.votvirak.cz/mameotevrenasrdce/
